Proč by kůň měl mít "dlouhý krk" i ve shromáždění

Aktualizováno: 10. pro 2021

A co se stane, pokud jej nemá nebo mu v něm jezdec brání?


Dlouhý krk (neboli délka krku) je definován jako vzdálenost (vodorovná čára mezi kolmicemi spuštěnými z dvou uvedených bodů) mezi plecí a čumákem koně. Kůň, který jde za kolmicí, má tím pádem krk krátký. Čím více je za kolmicí, tím je tato vzdálenost menší, a tím zkrácenější je i krk.

Krátký krk s sebou nese mnoho následků. Oblast kohoutku se propadá, trup poklesne mezi přední končetiny, hrudní kost je tlačena dopředu a dolů a kůň se jakoby „vypoukne“ v oblasti beder. Pánev je často nerovnoměrně a příliš sklopená.

Z tohoto důvodu ve chvíli, kdy se kůň pod sedlem prohne a zároveň se za ním nadměrně „vypoukne“, nabýváme mylného dojmu, že se klene celým hřbetem. Nicméně podíváte-li se pozorněji, zjistíte, že tomu tak není.

Z pohledu biomechaniky pohybu je tedy pohyb dopředu, dolů a ven prvním krokem, kterému se v tréninku musíme věnovat. K jeho dosažení musí být nos před kolmicí a zároveň musí mít kůň dostatečně energický pohyb, aby zvládl přední nohu natáhnout dopředu a zadní mohla tento pohyb následovat – tímto způsobem se zadní noha dostane dále pod tělo. Tendence koně jít dopředu, dolů a ven je optimální, je-li nos namířen dopředu a hrudník (kohoutek) je nadzvednutý. Díky tomu se krk nejdříve zvedne (ve směru od kohoutku k hlavě) a až pak se klene dolů – vytváří tedy oblouk (viz foto č. 1, credit: K-paco Welsh). Kromě nadzvednutí kohoutku tak zároveň dochází i k nadzvednutí hřbetu v přední části (směrem ke kohoutku).


Obr. č. 1


Jelikož se krk zvedá nahoru z oblasti kohoutku, neměl by nos koně klesnout příliš nízko. O pozici, ve které má kůň hlavu příliš nízko, mluvíme jako o protažení krku, nikoliv o pozici dopředu, dolů a ven.

Osvojil-li si kůň tuto techniku a je schopen udržet pozici dopředu, dolů a ven, je načase začít se shromažďovací prací. Koně nemůžeme shromáždit na 100 % v krátkém časovém úseku. Shromáždění musíme koni představovat krok za krokem. Nejdříve se musí naučit techniku a pak vybudovat sílu k jejímu udržení. Pokaždé, kdy je schopen udržet námi požadované shromáždění, můžeme udělat další malý krůček vpřed. Někdy můžeme koně shromáždit trochu víc, ale v o to kratším časovém intervalu. Jindy zase můžeme vyžadovat méně shromáždění, ale po delší časový úsek. Jde o náš cit a úsudek. Je však důležité vždy vnímat, co se nám kůň snaží říct, a na co se v danou chvíli cítí.

Pohyb v pozici dopředu, dolů a ven je hlavně o dlouhém krku. Chceme-li koně shromáždit, pak o tuto délku nesmíme přijít – protože čím je krk kratší, tím kratší je i pohyb předních a zadních končetin vpřed. Jedná se tedy o naprostý opak toho, kdy zadní noha nese více váhy, protože dopadá dále pod tělo, a tím pádem je déle na zemi.

Na fotce obr. č. 2 (credit: K-paco Welsh) vidíme koně, který je shromážděný při zachování délky krku. Nos je krásně před kolmicí a spodní linie se díky zapojení a vyklenutí hřbetu uzavírá.